Na kotvě, a žralok nás pozoruje

Od jihu se po dešti opět zdvihl vítr a rozhodl jsem se spustit dryfkotvu, abych ještě osmačtyřicet hodin udržel člun v oblasti lodní trasy. Měl jsem sto chutí plout dále, ale záchrana je konec konců také součástí nácviku přežití a alespoň tak učiníme zadost běžným námořnickým praktikám. Za dva dny nás proud zanese za lodní trasu a potom budeme pokračovat v cestě k pobřeží. Když byla vodní kotva spuštěna a plachta skasána, vrátil jsem se do člunu a vzápětí nás přilákal k zadnímu průlezu vzrušený výkřik Sandyho, pozorujícího houbovitý klobouk vodní kotvy vlečený za zádí. Dva metry pod námi klouzavě proplouval žralok kladivoun a prohnaně po nás pošilhával. Dvojčata jako fascinována zírala pod hladinu, aniž by jevila sebemenší známky strachu, a probírala s Douglasem jeho nebezpečné lido-žroutské manýry s takovým klidem, jako by při odpolední vycházce zabrousili do mořského akvária.