Tuesday, May 30, 2006

Jídlo

Když večerní šero pod stříškou člunu zhoustlo, otevřel jsem další konzervu s vodou a přelil jsem ji do sklenice. Lyn se tiše modlila za déšť a Robin na sklenici chvíli tupě zíral a potom se obrátil tváří k přístřešku, zastrčil si do úst hadičku a začal foukat. Douglas vytíral ze dna člunu mořskou vodu, zatímco dvojčata vytáhla bedničky s jídlem a chystala je k poslednímu jídlu dne. Bríza vanoucí mírně od jihu utichla, zůstavujíc po sobě takřka klidné moře, nemluvě o soustavně postupujících mrtvých vlnách vzdouvaných jihovýchodním pasátem, a plachta Ednamair poprvé od začátku naší cesty na sever zplihla. Měli jsme před sebou ještě sto padesát mil plavby severním směrem, abychom dosáhli oblasti atmosférického vlivu Koňských šířek, a při zbývajících třech litrech vody (včetně oné polosla-né tekutiny) mne napadlo, jestli jsme se už neocitli na konci cesty.

0 Comments:

Post a Comment

<< Home