Proudy

Snažil jsem se, aby to znělo co nejpovzbudivěji. Přestože jsme už vůčihledě hubli, vyloženě vyzáblí jsme ještě nebyli; po pravdě řečeno, ačkoli Neil a Robin si už sotva mohli dovolit další úbytek na váze svých beztak pohublých postav, já jsem před katastrofou viditelně přibral, Sandy a Douglas byli tělnatí pořízkové a Lyn měla půl nebo kilo tuku navíc, a ten mohla s klidným svědomím ztratit. Mohli jsme žít z dobrých tělesných rezerv, jen kdybychom se dostali do pásma dešťů a kdyby nám vydržel dobrý příznivý vítr, ale právě v tom byl háček, neboť vítr mohl ustát dříve, než pásma tišin dosáhneme, a totéž platilo o severozápadním proudu. Rozmezí, v němž jsme se mohli dopustit omylu, bylo žalostně úzké; těžko říci, jak dlouho bychom taky mohli bloudit mezi pasáty a pásmem dešťů. Robin se zahleděl do mapy a tázavě ukázal na několik zvlněných šipek, jež jsem lam zakreslil. „Ty znamenají protiproud, který prochází Koňskými šířkami. Když se do něho dostaneme, bude nás hnát správným směrem. Nevzpomínám si, že bych někde viděl údaj o jeho rychlosti, ale mělo by to být aspoň půl uzlu."