Jak chytit dorádu?

Tázavě na mě pohlédl a mne napadlo, co asi mohlo háček urvat (pravděpodobně žralok, když to na člunu ani nepocítili), ale nic jsem neřekl. „Zkusím to se třpytkou z joly; kdyby to nevyšlo, vyzkoušíme jinou návnadu." Vlezl jsem zpátky na Ednamair, abych se pokusil ulovit dorádu. Poněvadž jde o sportovně lovenou rybu, která se obvykle chytá na létající ryby, mohl jsem použít jak živého vnadidla, tak třpytky, a protože jsem třpytku měl, rozhodl jsem se to zkusit s ní. Pochybovačně jsem se zadíval na drátěnou udičku a zauvažoval, zda bude dost pevná. Pak jsem k ní přidělal zátěž a odvinul dlouhý kus šňůry. Než jsem nahodil, obtočil jsem šňůru dvakrát kolem stěžně, a potom jsem třpytku rozhoupal a vrhnul ji asi deset metrů od závětrné strany joly a rovnoměrně ji přitahoval, aby se vlekla vodou. K mému překvapení se po třpytce okamžitě vrhly tři dorády najednou, ale ještě než zaútočily, odvrátily se a odpluly; byly to velké kusy a určitě by Šňůru přetrhly, kdyby některá z nich zabrala. Rozhlédl jsem se, zda neuvidím nějakou menší. Odvinul jsem ještě kus šňůry a párkrát jsem zkusmo nahodil k několika menším rybám, připomínajícím spíše mladé štičky, ale ty blýskání třpytky ignorovaly, ačkoli v jednom okamžiku k němu vyplula velká doráda, ale ani ta nezabrala. Náhle připluly tři malé dorádí samičky, rozčileně jsem vrhnul třpytku před ně, daleko od lodi.