3. Den

Moje hlídka, pokrývající hodiny ranního rozbřesku, začala pod jasnou oblohou, ale když slunce vytáhlo mraky, vítr od jihu opět zesílil íi přivál vysoké nadýchané kumuly, růžové na vrcholcích a s šedými základnami, jež se zdály těžké na sprchnutí. Sotvaže se rozednilo, přitáhl jsem (jolu a přelezl na její palubu, abych prohlédl upevnění plachty a stehy, nichž jeden se během noci uvolnil. Zatímco jsem přivazoval steh, zahlédl jjsem pod dřevěnou bedničkou u sedačky cosi malého a černého. Sklonil jsem se a sebral náš první příspěvek moře, asi deseticentimetrovou létající rybu. Vyvrhnul jsem ji, zbavil šupin a podal Lyn, která byla nyní již vzhůru, ;iby ji dala marinovat do trošky citrónové šťávy. Uvařit jsme ji samozřejmě icmohli. O hodinu později, o sedmé, jsme každý posnídali kousek ryby jchucené citrónovou šťávou, po čemž následoval i plátek chroupavé cibule doušek vody. Gumový člun se začal opět divoce zmítat, jak stoupal na iřcbeny vzedmutých vln a prudce se propadal do prohlubní mezi nimi. našemu zklamání postihla Neila a Robina opět mořská nemoc, a třebaže Jsme jim nabízeli prášky, rozhodli se obejít se bez nich a raději se snažit přivyknout pohybům člunu. Před záď gumového člunu se začaly lámat vlny a při mrtvých vlnách /ysokých až šest metrů se zdálo, že nám nastává zlý den. Ednamair se silně ^táčela pod nárazy větru do plachty a pevně napínala vlečné lano, zdvihajíc c chvílemi nad hladinu.