Ptáci

V noci se obloha pročistila a npvý den přinesl krásné slunečné počasí. Během noci přistála v jole létající ryba, kterou jsme teď nařezali na plátky a promíchali s trochou čerstvého želvího a šťávami, jež se nashromáždily v kusu plachty, v níž byla část masa zabalena. Spolu s několika kousky želvího tuku to byla chutná snídaně. Časně po ránu spadla lehká sprška, takže maso, krášlící lanoví, smutně plihlo v mokrých proužcích a část zcela neproschlého masa z druhé želvy se začala kazit. Nekazilo se nijak pohoršlivě a nepáchlo (alespoň jsme nic necítili!), ale prostě se najednou rozložilo do slizké kaše. Žádný hmyz, který by hnilobnému procesu napomáhal, se kolem samosebou nevyskytoval; povšimli jsme si jen jakéhosi druhu vodoucha, který za klidného počasí bruslil po mořské hladině. Ustavičně nás doprovázeli buřňáci, roztomilí ptáčci, kteří se věčně potulují nad oceánem, a když sbírají potravu (nalezli jsme jim kousky želvího tuku), smáčejí si přitom nohy ve vodě. V Jižní Americe si vysloužili přezdívku „vodochodci" a britští námořníci jim dali: něžné pojmenování „kuřata matky Careyové". Tu a tam také kroužily oblohou majestátní fregatky, spojující se při lovu létajících ryb často do párů,-zvláště za podmračného, deštivého počasí. Létající ryby se za tohoto počasí' zřejmě houfují a není žádnou zvláštností vidět fregatku, jak se výhružně;, vrhá na hejno létajících ryb, aby je zastrašila, a ryby se rozletí směrem k její družce, která už na ně čeká. Podobným střelhbitým způsobem ioví fregatka létající ryby, které se vznesly do vzduchu na útěku před dorádou, a dokáží je popadnout do zobáku dřív, než se stačí vrátit do vody. Jednou jsme viděli, jak se fregatka srazila ve vzduchu s dorádou, obě v honbě za louž létající rybou! Fregatky, podobně jako buřňáci, působí dojmem, že jsou věčně nad oceánem, a pozorovat jejich jestřábí nálety na kořist je podívaná, která skutečně stojí za to.