Nejprve jsme odřízli dvojitou střechu a podali ji do joly. Nůžky a nůž se zakrojovaly do prodřené tkaniny jak do másla a opera přístřešku, kterou jsme chtěli použít jako plovací límec, byla za chvilku odpižlaná. Druhá opera se ošklivě roztrhla, když jsme ji odřezávali od střechy. Potom jsme z člunu sejmuli záchytné šňůry natažené kolem jeho obvodu, provazové žebříky a další šňůry. Náhle k našemu milému překvapení vystrčila z moře hlavu želva a zvědavě přihlížela, co to kutíme. Spoutali jsme jí ploutve lanem a nechali zatím podržet Robinovi. Teď na ni nebyl čas, ale přece si kvůli stěhování nenecháme ujít dobré sousto. Náhodně jsem zakrojil do jedné ze vzduchových komor a musel jsem pak škvíru svírat rukou, aby nás člun udržel, dokud Douglas nepředá všechen uvolněný materiál na Ednamair. Potom jsme odřízli střední sedačku, jejíž komora měla zdvojený plášť, a když se náhle dno člunu příkře naklonilo, uviděl jsem, bohužel příliš pozdě, jak do díry na konci podlážky klouzají nůžky a mizí v hlubinách. Zatímco jsem odřezával zbývající užitečné díly nožem, přelezl Douglas na palubu joly. Člun se teď bezvládně zhroutil a na vodč se jakžiak/ di/.cl už jen přední díl podlážky, z něhož, ačkoli byl nahuštěný, rychle unikal vzduch a v půlhodince se musel potopit. Po pás ve vodě jsem se dobrodil k jole, vyškrábal se na paiubu a odstrčil trosky člunu pryč. Zakrátko ztratí vztlak a půjdou ke dnu. Vlečné lano jsme odhodili, ať se potopí s Člunem, ale nylonové poutací lano jsme si ponechali.