Táta je pašák

Viděla jsem, jak kolem mě letí Dougalovo tělo a noří se do moře. Ticho prolomil až Douglasův výkřik "Žralok!", následovaný zoufalým nNeilovým zaječením: "Tati! Tati!" Nahrnuli jsme se k průlezu, abychom viděli před Douglase, který nám bránil ve výhledu. Dougal se probíjel vlnami rychleji než plula Ednamair, ale déle než několik minut takovou rychlostí plavat nemohl. Bušil nohama do vody jako zběsilý a o několik metrů dále vpravo ho sledoval žralok. "Nevidím ho" řekla jsem, "zmizel." Člun se na mrtvé vlně otočil a Dougal se nám ztratil z očí. "Nepanikařte" zařval Robin. Potom Douglas vykřikl: "Dokázal to, má ji!" A Sandy: "Táta je pašák!" Teď stahuje plachtu, už ji má dole, odvazuje od plachty pádlo.." Douglas natahoval krk, aby lépe viděl, protože člun se zase přetočil, a všichni jsme se hrnuli přes sedačku dozadu, ke druhému průlezu. A najednou jsme ten zázrak viděli na vlastní oči: Jolu, jak lasturu na hřebenu vlny a zuřivě pádlujícího Dougala, hned z jedné a hned zas z druhé strany, s rozhodným a soustředěným výrazem ve vychrtlém obličeji.