Další bědy

Boláky a vředy na našich končetinách pozvolna vysychaly, a třebaže byly ještě ošklivě zapálené a septické, okolní kůže se již vzpamatovávala a napadená místa se dále nerozšiřovala. Svršky se rozpadaly stále rychleji a hlavní naše starost byla, aby nám slunce nespálilo doposud neobnaženou pokožku (moje ustavičné vrcení, kterým jsem unikal před každým tlakem na zadnici posetou puchýři bylo pro ostatní dostatečným varováním); ale jinak nám spíše než jakékoli morální stránky tohoto problému dělalo těžkou hlavu teplo, jež nám oblečení skýtalo v noci. Ani nás nenapadlo hodnotit nedostatečnost našich oděvů z hlediska morálky, a ačkoli peleríny, odříznuté z křídel průlezu člunové střechy, nás ušetřily mnoha nočních běd jen tím, že zadržovaly aspoň trochu našeho tělesného tepla, přes den jsme je nikdy nenosili, pokud nepršelo, neboť naše nátělníky a košile nám poskytovaly celkem dostatečnou ochranu před sluncem, když jsme nastavovali rozličné části naší zbědované anatomie suchému čerstvému větru.