Ráno 8 den

Když se rozednilo a my se opět probudili k hořkému uvědomění, že nás loď neviděla, zvolala Lyn od průlezu, kde držela hlídku: "Jaké je heslo dne?" Odpověď "Přežít!" zazněla s překvapující silou od všech a do každodenního vytírání podlahy a sušení přikrývek jsme se tentokrát pustili s veselostí naší situaci zcela nepřiměřenou. Odebral jsem se na* Ednatnair, abych želvu vyvrhl. Trvalo mi hodinu a půl než jsem odstranil břišní krunýř, řezaje a sekaje nožem, který se rychle otupoval, zatímco krunýř se zdál stále silnější; posléze se mně přece jen podařilo krunýř odtrhnout, aniž bych ho ovšem zcela odřízl. Nyní jsem mohl začít s dobýváním masa. Želva má skrovný poměr užitkovosti, jen něco mezi pětadvaceti až třiceti procenty, a její klouby se nacházejí na těch nejnepřístupnějších místech. Další hodinu mi zabralo, než jsem odsekal maso z plece a kolem zadních ploutví.