Mimo Humboldtův proud

Naše poloha na 4° severní šířky a 250 mil západně od Espinosy se zdála odpovídat počasí, které se nás drželo. Okluzní fronty, táhnoucí nad našimi hlavami od Koňských šířek na jih, byly stále častější, a ačkoli déšť nám i nadále zůstával odepřen, bylo to pro nás radostným znamením. Deště už nemohou být daleko a jistě se k nim blížíme! Teplota mořské vody za posledních čtyřiadvacet hodin vystoupila přinejmenším o deset stupňů, což bylo důkazem, že jsme se definitivně vymanili z Humboldtova proudu, a přestože jsem si před severní šířkou 5° 30' nemohl být ještě jist, zda jsme se už ocitli v protiproudu, mohl jsem alespoň ve svých přibližných výpo­čtech přestat počítat s odklonem západním směrem. Středně silný vítr nás hnal vytrvale na sever průměrnou rychlostí čtyřiadvaceti mil denně a s ohledem na rychlost a směr místních proudů jsem doufal, že ve dvou dnech můžeme být v oblasti Koňských šířek. Přízrak žíznivého týdne nám naháněl větší hrůzu než jakékoli jiné nebezpečí, neboť nedostatek vody nás oslaboval a znemožňoval každou práci, nechávaje nás při sebemenším vy­pětí bezmocně lapat po dechu. Matně jsme věděli, že jakmile proces dehyd­ratace jednou započne, dá se těžko zvrátit a náprava rozhodně není jen záležitostí vyšších dávek vody, když je jí opět dostatek.