Chytil žraloka holou rukou

Lyn s dvojčaty si donekonečna povídali o chaloupce jejich dědečka na břehu tichého průplavu ve Staffordshiru, a o tom, jakou by měl radost, kdyby věděl o našich dobrodružstvích v cizích krajinách, které jsme navštívili. „Starý Pev", jak jsme Lynina otce láskyplně nazývali, zemřel s neokázalou srdnatostí několik měsíců předtím, než jsme vypluli na cestu kolem světa. Vždycky se řídil svým vlastním životním receptem: „Chceš-li přežít, musíš se bránit", dokud rakovinou napadané tělo nedokázalo už nadále hostit jeho silného ducha. Se západem slunce se obloha rozjasnila, a když soumrak potemněl do sametové černi pacifické noci, nebylo po nějakém dešťovém mraku ani stopy. Sandy i já jsme se rozhodli nocovat opět na člunu; měli jsme ještě v živé paměti nepohodlí předešlé noci a laskavý dotek nahuštěné tkaniny člunu nám byl milejší než nepoddajný sklolaminát joly, třebaže ten byl aspoň suchý. Té noci na mne připadla hlídka mezi devátou a jedenáctou a když jsem na několik minut přestal vybírat vodu, šplíchla vedle člunu hlučně nějaká ryba. Zahleděl jsem se do vody a spustil do ní paži, prsty jako roztažené spáry, a doufal jsem, že ji šťastnou náhodou polapím tak, aby šla vytáhnout na palubu. Jednou nebo dvakrát jsem se dotkl jejího hřbetu, ale vždycky na nepravém místě, nicméně v otázce získání obživy jsem nenapravitelný optimista a měl jsem pocit, že dříve nebo později se mi to musí povést. Sebral jsem vylejvák a už jsem chtěl opět vybírat vodu, když s£ ozvalo hlasité plesknutí a člun se znovu otřásl pod úderem veliké ryby. Když ryba vyskočila potřetí, byl jsem ve střehu; přistála u samého člunu těsně pod mou pravou rukou. Podebral jsem ji ohnutou paží a rychle jsem ji obejmul i levačkou, a když jsem ucítil hrubou, nesmekavou kůži, spustil jsem oči a spatřil bílé břicho a tlamu ve tvaru U, patřící půldruha-metrovému žralokovi, pokorně spočívajícímu v mé náruči jako malé dítě. Rázem jsem si uvědomil, že by stačilo jediné hryznutí jeho zubů a se člunem bychom se mohli rozloučit, a pustil jsem ho jako žhavý pohrabáč. Scvakl svoje kruté čelisti, třískl do člunu ocasem a zmizel. Vděčně jsem pokračoval ve vybírání vody. Ještě se nám nechtělo evakuovat!