Pevný člun tlačí do zad

Řezbařil jsem, dokud se nesnesl soumrak a dřevo kolem výběžku prvního ozubu nebylo vyhlazeno po vláknu a nemělo pěkný aerodynamický tvar. Do špičky jsem proti sobě vyřezal dva vruby, určené pro hřebíky, jež ji měly zpevnit. Prostor ke spaní se teď velmi zúžil, když jsme se ukládali nahoru na vzduchové komory, abychom unikli vodě na dně člunu, a rozhodl jsem se tedy ulehčit situaci tím, že přespím v jole. Sandy přišel za mnou, a když jsme se natáhli v tvrdém sklolaminátovém trupu, uvědomili jsme si, že nafukovací člun byl k našim kostem přece jen shovívavější, a když jsme se balili do pokrývek z plachtoviny, že také teplejší. Strávili jsme neklidnou noc, hledajíce neustále trochu pohodlí pro choulostivá, puchýři posetá těla, až posléze těsně před svítáním jsme odespali několik veršů vyčerpané dřímoty. Ostatní na člunu, poháněni tyranií jediné alternativy přežití, pokračovali v koloběhu dofukování a vylévání vody.